Přesunout nahoru

Zkoušky o půlnoci? I tak plní studium Martin Šimánek a Matyáš Mach

Pandemie koronaviru přináší různé příběhy. Do týmu UK Hockey Prague přivedla dva studenty amerických univerzit, kteří nemohli kvůli restrikcím odcestovat zpět do USA. Oby neztratili status amatéra, ale zároveň měli možnost hrát kvalitní soutěž se rozhodli pro Univerzitní ligu. Těmito hráči jsou odchovanec zbraslavského hokeje Martin Šimánek a hráč z líhně pražské Slavie Matyáš Mach.

Matyáši, Martine, jste nováčky v týmu Univerzity Karlovy, ale oba studujete v USA, kam vzhledem ke koronavirové situaci nemůžete odcestovat. Jak jste se dostali do týmu UK?

Šimi: Sledoval jsem ULLH od jejího začátku v předminulém roce. A když jsem se vrátil z Ameriky a věděl jsem, že se nebudu moc vrátit zpět, začal jsem hledat nějaký tým za který bych mohl hrát. V létě jsem se dozvěděl že tým UK hockey bude mít try-out, tak jsem to šel zkusit.

Maty: Tak jako všichni ostatní jsme prošli try-outem v létě. Samozřejmě byly i jiné možnosti, ale pár lidí už jsem v týmu znal z mládežnických týmů a měl jsem to nejblíž. Navíc „Karlovka“ to je přece jenom pojem!

Na kterých univerzitách studujete a jakou soutěž tam hrajete?

Šimi: Studuji na univerzitě SUNY Oswego a hraji tam za jejich ACHA D1 hokejový klub.

Maty: Jsem teď ve druhém ročníku na Adrian College v Michiganu. První rok jsem hrál soutěž ACHA DII. Tuhle sezonu jsem doufal, že se dostanu do ACHA D1, ale koronavirová situace byla proti. Doufám příští sezónu a pak třeba ve čtvrtém ročníku do NCAA D3, ale to je na naší škole hodně těžký.

Odešli jste do zámoří kvůli studiu na univerzitě, nebo vás přilákalo přímo spojení studia a hokeje?

Šimi: Odešel jsem do zámoří, už když mi bylo 16 let. Odešel jsem tam na střední školu Northwood school, která jo dost podobná univerzitě. Tam mě velice dobře připravili jak na studium, tak v hokeji. No a když jsem viděl, jak to parádně funguje, tak jsem tam chtěl zůstat i na vysokou školu. Protože jak oni vedou propojení studia se sportem se bohužel s Českem zatím nedá srovnávat.

Maty: Nejdřív jsem tam v 15ti odešel kvůli hokeji do Kanady hrát juniorku, kde se během těch 4 let naskytlo několik možností hrát a studovat v USA nebo Kanadě. U nás doma se vždy hodně dbalo na školu i hokej, takže to byla jasná volba.

V čem vidíte největší benefit propojení studia a sportu?

Šimi: Podle mě největším benefitem je to že můžu spojit hokej se školou a oběma věcem se věnovat na 100 %. Myslím to tak, že když bych musel odjet na zápas ve všední den, neohrozí to mojí školní docházku a když by byl test tak bych na něj dostal náhradní datum.

Maty: Univerzitní sporty v USA mají vysokou úroveň a prestiž. Hodně lidí z nich pokračuje pak v profesionální dráze a když pak z jakéhokoliv důvodu skončí, mají nabyté znalosti a mohou se pak vydat na novou dráhu. Je to zkrátka velice výhodné, protože máte více možností.

Jak moc je na vašich univerzitách propojený hokejový tým s univerzitou? Probíhá tam například kontrola studia, zapojení studentů do fungování týmu?

Šimi: Ano, každý hráč v našem týmu musí mít průměr C- (3-) a lepší ve všech předmětech.

Maty: Hodně. A nejen hokej, ale všechny sporty. Naše škola je velmi sportovně založená. Přes 50 % studentů reprezentuje školu v různých sportech (teď už dokonce i e-sporty) a vedení školy ty týmy taky dost podporují. Nicméně musíte mít prospěch, a i bezproblémové chování, jinak tam jsou určité postihy včetně například celého roku zákazu sportu, který se nevztahuje jen na zápasy, ale i tréninky. Základní kritéria jsou 1) minimálně 12 kreditů každý semestr 2) minimální GPA 2.0 - pokud máte už 2.5 a míň, tak musíte povinně 1x týdně na „study hall“, kde na vás dohlíží, že se učíte a děláte úkoly. Každý student může taky zažádat o doučovatele z řad studentů na to konkrétní, co vám nejde. Ti studenti, co doučují navíc za to dostávají peníze od školy. Studenti se taky zapojují do chodu týmů i školy. Máme tam různé brigády na kampusu za zákonem danou minimální mzdu ve státě Michigan. Na zimáku je taky spousta pozic. Třeba na domácí zápasy tam studenti prodávají lístky, nebo merch ve fanshopu, dělají organizátory. Třeba že otvírají dvířka na trestné lavici, nebo pro hráče a rozhodčí před třetinou. Nebo taky můžou dělat kustody. To jsou většinou buď bývalí hráči, nebo hráči z nižších týmů. Pak tam jsou i studenti z reportérských zaměření a ti dělají rozhovory s hráči, pomocné komentátory do televize a rádia. Na některé zápasy je přítomna i školní kapela, která hraje při některých přerušeních hry. Celá škola je zkrátka propojená.

Co studujete za obory a jak aktuálně probíhá vaše studium? Předpokládám, že úspěšně. Ale, jak probíhají zkoušky a komunikace se školou teď, když jste od školy vzdáleni přes 8.000 km?

Šimi: Studuji Health and Wellness jako hlavní obor, a Athletic coaching jako vedlejší obor. Momentálně jsem ve druhém semestru třetího ročníku a musím říct, že se mi opravdu daří. Veškerá komunikace i zkoušky jsou online a musím pochválit všechny své profesory, protože jsou velmi ochotní a chápaví. Jediná nevýhoda je ten šestihodinový posun. Občas se mi stane, že mám předmět o půlnoci. (smích)

Maty: Jako hlavní zaměření mám obchodní administrativu a management a vedlejší zaměření (které je dobrovolné a celkem můžete mít 2 hlavní a 2 vedlejší) mám programování. Tenhle celý ročník absolvuji bohužel online. Sice je to pořád úspěšné, ale dělá mi to větší problémy než prezenční studium. Podle mě online studium nemůže nikdy plnohodnotně zastoupit prezenční studium. Nejen že několik tisíc kilometrů daleko, ale i v úplně jiném časovém pásmu. Nicméně komunikace se školou je bezproblémová. Jelikož jsem zahraniční student, tak nemám online hodiny ve fixní časy. V některých hodinách jsou dobrovolné a zaznamenávané, takže se na ně dá podívat zpětně. Jiní kantoři, například v matice, dělají taková instruktážní videa, na která se můžeme kdykoliv podívat. Zkoušky jsou taky různé podle předmětu a profesora. Buď je nějaký velký online test, nebo nějaký velký finální projekt.

Myslíte, že je nějaký rozdíl ve vzdělávání v zámoří a v České republice?

Šimi: Toto opravdu nedokážu moc dobře posoudit, protože v Čechách už posledních pět let nestuduji. Ale řekl bych že v Americe je větší motivace dodělat studium, protože se za něj platí. Zároveň existuje systém stipendií vázaný na prospěch nebo reprezentaci školy ve sportovních soutěžích.

Maty: Je jich spousta. V USA na „vejšce“ povzbuzují aktivitu studentů a jejich vlastní myšlení. Profesoři mi přijdou i takoví lidštější. Nejste tam „zbičovaný“ za špatnou odpověď a nikdo se vám nesměje, ale vysvětlí vám, proč to tak není. Na naší škole je běžné, že studenti vedou konverzace s profesory o daném tématu. Máte také povinně předměty z jiných oblastí, než je vaše zaměření, abyste měli větší přehled. Takže například já mám tenhle semestr hodinu astronomie, protože musím absolvovat nějakou hodinu z přírodních věd a mě vždycky vesmír zajímal a je to takový moje malý hobby. Učí nás tam abychom věděli o něčem všechno a o všem něco. Navíc USA se mnoho lidí ještě hledá na univerzitě. Co je vlastně baví a co by chtěli vlastně dělat. Není neobvyklé, že student změní svoje hlavní nebo vedlejší zaměření, nebo že si vůbec to vedlejší přidá, a to můžete dělat kdykoliv. Ze zkušenosti ze střední školy v ČR vím, že během těch 4 let na střední se toho hodně změní, takže to vnímám jako velké plus.

Teď už k hokeji. Bohužel kvůli koronavirové epidemii nemůžete hrát v zámoří, ale ani v České republice. Ale, přeci jen jste stihli alespoň předsezonní turnaj a první kolo univerzitní ligy. Dokázali byste nějak porovnat hokej na vašich univerzitách a v naší univerzitní lize?

Šimi: Přijde mi, že to je dost podobné. Ale myslím si, že tady v Čechách je ten hokej o trošku rychlejší v porovnání s mojí ligou. Na druhou stranu v Americe jsou zase střídání daleko rychlejší, takže ta hra více odsýpá. Ale srovnání s nejvyšší univerzitní soutěží není možné.

Maty: Velikost hřiště je zásadní pro podobu hry a rozdíl mezi hokejem na českém hřišti je diametrálně odlišný oproti hokeji na hřišti v USA nebo Kanadě. V USA se hraje mnohem víc s tělem a celkově je to ostřejší. Mnohem víc se střílí, víc se nahazuje a jde za pukem a mnohem víc se chodí do brány. Na všechno je míň času, takže se musíte rychleji rozhodnout, ale zase nemůžete jen od sebe odpalovat puky. Hodně taky dělá povaha toho národa. Američani a Kanaďani žijou na tý střídačce, a i v šatně. Pořád jsou slyšet a navzájem se ten tým povzbuzuje. Co by ale mohli trochu omezit jsou ty motivační proslovy :D. Ty Američani úplně zbožnujou, ale někdy je to až moc keců a málo činů.

Jak by asi dopadl souboj vašich univerzitních týmů ze zámoří s týmem Univerzity Karlovy?

Šimi: Myslím si, že by to bylo vyrovnané a vítěz by se poznal až v prodloužení.

Maty: Záleží, jestli by pískal český rozhodčí, nebo rozhodčí ze zámoří :D. Protože kdybychom měli odehrát celý zápas ve 3, tak bychom to asi nedali. Tam se totiž některé zákroky nepískají tak přísně. Občas to ale nezvládnout a končí to bitkou.

Univerzitní hokej v ČR je teprve na začátku, co byste poradili manažerům, aby převzali z amerických univerzitních týmů?

Šimi: Prvně by se měl udělat tréninkový rozpis a potom by měl každý hráč dostat možnost si okolo toho tréninkového rozpisu postavit svůj vlastní školní rozvrh. Dále by si Češi měli vzít příklad z celé tréninkové přípravy v Americe. Amerika má propracovaný systém akademického studia a jeho propojení na sportovní soutěž, jak jsem již uvedl výše pokud hráč nemá dobré studijní výsledky, nemůže reprezentovat školu.

Maty: Jestli budou tomu týmu oddaní jako náš manažer na UK, tak má univerzitní hokej v ČR skvělou budoucnost. Ale i když máte takového manažera, tak to nestačí. Musí ten tým mít ještě i silnou podporu od školy a sponzorů. Ne všechny cesty vedou přímo do Říma, ale všechny cesty jsou vydlážděný penězi.

Myslíte, že by se mohla česká soutěž přiblížit v budoucnosti úrovni nejvyšších univerzitních soutěží v zámoří?

Šimi: Ne, alespoň ne té nejvyšší univerzitní lize v Americe. Myslím si to, protože v Americe už mají dlouhodobou tradici a za současného vedení Českého hokeje to není možné.

Maty: Možné je všechno a já bych byl za to velmi rád. Bylo by to skvělý, ale myslím, že to bude ještě chvíli trvat. Řekl bych, že všechno to záleží na přístupu ČSLH, škol a veřejnosti, protože si myslím, že je tu spousta kvalitních hráčů, kteří to uvítají.

5 na 5 (ČR vs USA)

Kde se hraje lepší hokej?

Šimi: Já bych řekl že hokej je vyrovnaný, ale příprava je lepší v Americe.

Maty: USA

Kde jsou hezčí holky?

Šimi: Na 100 % tady v ČR

Maty: ČR

Kde je lepší pivo?

Šimi: Jednoznačně tady v ČR

Maty: Pivo nepiju. Já teda nepiju alkohol téměř vůbec, ale to americký se nedá ani polknout :D.

Kde radši zajdete na party?

Šimi: Spíš v Americe

Maty: Na party nechodím. Vyjma jednou ročně na narozeninovou oslavu mého nejlepšího spoluhráče a kamaráda George Supa do Petříkova. Takže ČR :D.

Guláš nebo Burger?

Šimi: Guláš

Maty: Tátův segedýn můžu jíst klidně týden v kuse, ale s přítelkyní jsme teď nedávno měli výborný burger v Burger Kingu (tady je mnohem lepší než v USA), který by mi určitě taky nevadilo dát si znovu a znovu… Asi bych dal plichtu.¨

ČR 7

USA 4


Autor: Josef Vošahlík