Bráchu budu chtít překonat, ale body nejsou všechno! hlásí Dominik Arnošt

Dalším hráčem, kterého jsme při čekání na restart sezony vyzpovídali je Dominik Arnošt, který nahradil v týmu svého staršího bratra a přinesl do hry UK lehkost v útočném pásmu a velký talent. Dominik má za sebou úspěšnou mládežnickou kariéru. Zahrál si například na Memorialu Ivana Hlinky proti hráčům, jako Adam Boqvist, Joe Veleno nebo Jesperi Kotkaniemi. Ale přechod do dospělého hokeje mu znepříjemnil koronavirus. Rozhodl se tedy, jít studovat na Univerzitu Karlovu fakultu tělesné výchovy a sportu.

Dominiku, zkouškové období pomalu končí, jak se ti ve škole daří?

Tak ve škole ještě něco musím dohnat tak uvidíme, jak to dopadne.

Tebe koronavirus ovlivnil poměrně hodně. Tvé plány před touto sezonou byly úplně jiné, než čekání na to, až se bude moct v ČR opět hrát Univerzitní hokej. Můžeš nám prozradit kam jsi měl před sezonou namířeno?

Ano měl jsem namířeno do Corpus Christi IceRays v Texasu. Trenér, který mě už dříve viděl na campech v USHL v Des Moines Buccaneers mě oslovil, jestli bych měl zájem pod ním hrát. Já jsem si byl na 100% jistý, že chci už kvůli němu. Ale byly tam i jiný faktory. Například jsem se chtěl pořádně naučit anglicky, nabrat zkušenosti a poznání něčeho nového. Bohužel doba covidu mi nedovolila přijmout novou výzvu za mořem.

NAHL je jakousi přípravkou na americké univerzitní soutěže NSAA I a III. Měl jsi v plánu zkusit se poprat o místo později i v těchto soutěžích?

Ano, to máš pravdu. Určitě jsem nad touhle možností uvažoval a asi by záleželo, jak bych měl vydařenou sezónu. Každopádně už nechci myslet co mohlo být a o co sem se mohl porvat.

Nebylo by to tvé první zahraniční angažmá. V sezoně 2018/19 jsi působil ve Švédsku v organizaci Karlskrona HK. Jak se ti líbilo v tomto městě na jihu Skandinávie.

Karlskrona bylo nádherný místo jak pro normální život, tak i pro život s hokejem. Moc se mi tam líbilo a na tohle místo vždy budu rád vzpomínat. Bohužel to nebylo pro mě tak úspěšný angažmá. Třetí přípravný zápas jsem si zlomil ruku a byl jsem cca 5 měsíců mimo. A po takový době nebylo lehký se dostat do rozjetého vlaku, který tam byl. Ale určitě nelituji, že jsem tam byl. Skvělá zkušenost.

Poté jsi se vrátil zpět do pražské Sparty, kde jsi dokázal navázat na své výkony z předešlých let a patřil jsi opět k nejproduktivnějším hráčům týmu. Byla ve hře i možnost nastupovat za tehdejší farmu Sparty v Kadani, nebo Litoměřicích v Chance lize?

Poté co jsem se vrátil, jsem absolvoval přípravu na další sezonu v Litoměřicích. Nejprve jako každý rok to začíná letní přípravou a pokračovalo to až po přípravné zápasy. Těsně, než začal nový ročník Chance Ligy jsem měl lehčí zdravotní potíže, a nakonec jsem tu možnost nedostal zůstat v programu Dukla v Litoměřicích. Poslali zpátky do juniorky na Spartu a v průběhu sezóny jsem žádnou možnost rozvíjet se v Chance Lize bohužel nedostal.

V současnosti jsi ale studentem Univerzity Karlovy a na soupisce týmu UK Hockey Prague a stejně jako ostatní, čekáš na uvolnění vládních opatření. Jak se udržuješ ve formě?

Tak ve formě se snažím udržet tréninkem na suchu. Doma cvičím, jak podmínky dovolí, to znamená v hodně případech se svojí váhou. Na zahradě mám naštěstí takovou hezkou skromnou střelnici, tam chodím hodně rád střílet na branku, teď mi to trochu komplikuje sníh, ale nic hrozného. Rád si zahraji fotbal, takže tam je nějaká forma běhu. Ale doufám, že brzy bude i více možností, jak se připravovat. A hlavně znovu chodit na ledy a sportovat.

Nikdy jsi nepatřil mezi nejtěžší hráče. Ale přijde mi, že jsi i na tom trochu zapracoval. Změnil jsi nějak trénink?

Ano, moje váhová kategorie byla vždycky trochu jiná, ale snažil jsem se z toho vždy udělat výhodu než nevýhodu. Hodně trenérů se na to koukali špatně, ale uměl jsem to nahradit něčím co ostatní neměli, i když měli o pár kil více. Ale je pravda, že jsem na tom zapracoval. Od první vlny covidu co byla karanténa jsem lépe jedl, a mohl jsem i přizpůsobit trénink k tomu abych nabral trochu svalové hmoty. Vlastně za 4-5 měsíců bylo 10 kg nahoře a určitě mi to pomohlo.

V týmu UK působil v minulém ročníku i tvůj starší bratr Dan a zvítězil v týmovém bodování. Nastavil ti laťku poměrně vysoko. Máš podobný cíl, když se soutěž tento rok ještě rozjede?

Bráchu jsem sledoval a je pravda že se mu dařilo skvěle. Samozřejmě jsem soutěživý a nenechám to jen tak být, když bude možnost tak určitě se budu snažit ho překonat, ale body nejsou všechno.

Tvůj bratr je důkaz, že ani nastoupení do Univerzitní ligy není konečná v hokejové kariéře a tento rok naskočil do Alpské hokejové ligy. Máš v plánu zkusit si ještě vybojovat angažmá v nějaké profesionální soutěži?

Ano, jsem moc rád za bráchu, jak se posunul. Upřímně řečeno jsem nečekal že, může hrát ještě někdy na takový úrovni. O to mě těší víc, že mě vyvedl z takového omylu. Moc rád bych se ještě někdy popral o místo v soutěži na nejvyšší úrovni co to půjde.

Děkujeme za rozhovor a věříme, že se ještě Univerzitní liga rozjede a budeš se moct řádně připravit na příští sezonu.

10 na 10

Oblíbený hokejový tým?

Boston Bruins

Oblíbený hráč z dětství?

Milan Hejduk a Sydney Crosby

Černá, nebo bílá páska?

Jednoznačně bílá

Střela, nebo přihrávka?

Přihrávka

Prodloužení, nebo nájezdy?

Nájezdy

Oblíbený předmět v online výuce?

Atletika

Jídlo, které umíš uvařit nejlíp?

Míchaná vajíčka

Oblíbená písnička?

Viktor Sheen - Nekonečno

Co bys chtěl umět?

Cestovat v čase

Blondýna, nebo bruneta?

Bruneta